inspirace: cit, fantazie, láska, příroda, obdiv k minulosti (hlavně středověk)
často se obrací k lidem na pokraji společnosti (chudí, tmavší pleť, hendikep…)
důraz na výjimečnost postav i prostředí
člověk se vznáší ve svých snech a utíká mu realita
typická postava romantika – rozevlátost, silný konflikt skutečnosti a jeho představ
představitelé: Viktor Igo, Franz Kafka, Karel Hynek Mácha
umění se stává samostatnou nezávislou oblastí
už se eváže na církev
umělci dostávají honoráře
vznikají koncertní sály, nejen sály v divadlech
objevují se virtuózové – zakládají se konzervatoře – zdokonaluje se technika
první konzervatoř Paříž (1795)
u nás v Praze (1811)
časté mimohudební inspirace
hudba programní: hudba má konkrétní děj a obsah = symfonická báseň
hudba absolutní: vychází pouze z hudby samé = symfonie
symfonická báseň:
orchestrální skladba inspirovaná mimohudební předlohou
tvoří ji jedna věta, která se člení na hudební obrazy (např. Vltava)
zakladatel Ferenz Liszt – maďarský skladatel a šéf opery
maďarský skladatel
žil ve Výmaru (Německo)
šéf opery
„lovil talenty“ – např. Bedřicha Smetanu
napsal 13 symfonických básní
Poslech: Preludia – inspirovaná básní Lamartin
Eli