Novověk - úvod + zámořské objevy

Novověk - obecně

Novověk je doba 16.-18. století. Mezi jeho hlavní rysy patří:

1. zámořské objevy
2. renesance a humanismus
3. reformace a nové církve

Knihtisk (1450 cca) je také důležitou součástí, hlavně jeho rozšíření po Evropě. Státy na kontinentě se začínají centralizovat, režimem se stává absolutismus a vládne byrokracie. Na naše území proniká renesance. Informační revoluce je mimo jiné postavena právě na knihtisku.

Zámořské objevy

Začínají na začátku 15. století. Kryštof Kolumbus a jeho "objevení" Ameriky je tedy z pozdější doby. Jako první přeci dobyli Ameriku Vikingové a to kolem roku 1000.

Ve 13. století si lidé představovali Zemi jako štít, kdy uprostřed je Jeruzalém a okraj tvoří moře. Kryštof Kolumbus nebyl ten, kdo vymyslel, že je Země kulatá. Zámořské objevy a plavby měly své důvody. Jeden z nejdůležitějších byl obchod, poněvadž cesta po pevnině byla moc nebezpečná, zejména kvůli Turkům (1453: konec stoleté války, pád křesťanstva, dobytí Konstantinopole). Obchod s Orientem (Indie, Čína) sice probíhal, ale Evropané hledali snazší cesty - cesty po moři. Benátky obchodovaly s Araby, měly tedy monopol, což se nelíbilo např. Janovu. Ten byl konkurentem Benátek a proto investoval do zámořských plaveb. Dalším důvodem z. o. byly drahé kovy, o nichž se Evropané domnívali, že zajisté v cizině jsou. Hledalo se i Eldorado a bájné ostrovy koření (Moluky), které bylo velmi ceněné.

Od roku 1415 pracovali Portugalci na východní cestě kolem Afriky. V témže roce (1415) byl zabrán portugalský přístav Ceuta, na severu Afriky. Portugalci měli technologicky navrh nad Afričany, ale ne tak už nad Indy.

Patronem mořeplavců a objevitelů byl Sv. Vincent. Portugalský princ Jindřich mořeplavec (přídomek) byl oraganizačně zdatný. Založil navigační středisko. Kvirenc říkal, že to byl podnikatel. Investice do zámořských objevů mu prý vynesli několikasetnásobek původního vkladu.

Mořeplavci se orientovali díky astrolabu, přístroji podobnému kompasu (zřejmě). Jedná se o dvě kola, zavěšená určitým způsobem. Pražský orloj je prý také astrolab, akorát nikoho nenaviguje ;)

V roce 1492 se dosjednotilo Španělsko, takže organizovaná mořeplavba byla jednodužší. Země, zajímající se o zámořské objevy, vedly spory o ostrovy a malá území, strategicky umístěná. Jednalo se tedy především o Kanáry a jiné ostrovy.

Lodě a plavidla prošly určitými změnami: přesun kormidla do zadní části, vylepšení plachetního systému. Používaly se karaky.

Portugalci při obeplouvání Afriky postupovali následujícím způsobem: Jeli podél pobřeží a po nějakém úseku postavili sloup - navigaci pro další lodě. V 80. letech 15. století obepluli Afriku - dosáhli Mysu Dobré Naděje, jak byl později přejmenován (dříve Bouřlivý mys - pluli v bouři). V roce 1487 Bartolomeo Diaz, jako kapitán, obeplul již zmíněný nejjižnější mys Afriky. V roce 1498 Vasco de Gama doplul až do Indie (Kalikat), cesta tvrala necelý rok.

• Fernao Magalhaes obeplul svět kolem jihu J Ameriky, Borneo, Mys Dobré Naděje v roce 1519-1522.
• Aztécká říše byla dobyta španělem Cortézem v roce 1519.
• Španěl Francisco Pizarro vyvrátil říši Inků (vůdce Atavalpa) v roce 1532.
• Bilboa připlul 1513 k Panamě.

V roce 1494 byla mezi Španělskem a Portugalskem uzavřena smlouva z Tordesillas o rozdělení světa. Celé to bylo zaštítěno papežem.

Později byla dobytá území zásobena otroky z Afriky - tzv. obchod s černým dřevem.

Ája