Národní obrození
Národní obrození
Mluvíme o době od konce 18.století, kdy němčina znovu nabývá na síle. Česky se mluví pouze na venkově. Cílem národního obrození je dostat čsštinu do všech pozic života společenského, kulturního, vědeckého i politického. Diferencováním vědních oborů vznikají vědecké společnosti a následně je vytvořeno názvosloví přírodních věd.
1.fáze národního obrození
Doba od roku 1780 až k počátku 19. století. Jedná se o fázi obrannou. Bablínova Obrana jazyka českého , ze 17. století a psána latinsky, koluje v opisech. Vzniká řada dalších obran českéh jazyka, například od Karla Ignáce Tháma. Rozvíjí se všechny tři literární druhy – proza, poezie i drama, navazuje se na knížky lidového čtení. Největší progres však zaznamenáváme u divadla(předtím spíše v kočovné formě).Důležitá je Bouda na Vaclavském náměstí, kde se hrálo česky a to od r. 1768 až 1771. Její výraznou osobností byl Václav Thám. I když se hrály zejména veselohry, protože obecenstvo ještě nebylo zralé pro něco náročnějšího, tato činnost významě ovlivňuje význam češtiny, jelikož Bouda sklízí obrovský úspěch. V roce 1783 je postaveno Stavovské divadlo – první kamenné divadlo u nás. Vývoj zaznamenává i loutkařina. Hlavním představitelem tohoto období je Josef Dobrovský.
Josef Dobrovský (1753 – 1829)
- Literární teoretik, kritik, věděc
- Většina pravidel pravopisu právě od něco (jak se odvozují slova, syntax, atd...)
- Zastává názor Pravda nade vše, i když není hezká
- Zakladatel slavistiky (dílo Mluvnice staroslověnštiny)
- Sám tak docela nevěří v návrat češtiny, píše latinsky a německy
- Zabývá se otázkami prozodie (zvukové vlastnosti jazyka)
- Zastává sylambotonický verš (řeší přízvučnost a nepřízvučnost narozdíl od časoměrného verše, kde se soustředíme na délku slabik)
- Díla:
- Mluvnice staroslověnštiny
- Dějiny českého jazyka a literatury
- Pravidla přízvučné prozodie
- Německo – český slovník
Václav Thám (1765 - 1806)
- Zejména drama, také anakreontika
- Působí v Boudě na Václavském náměstí
- Dílo: Básně v řeči vázené (almanach)
Václav Matěj Kramerius
- Jeden z prvních novinářů u nás
- 70. Léta - např. CK (císařské a královské) vlastenecké listy
Antonín Jaroslav Puchmajer (1770 - 1820)
- Jeho pokračovatelé - pulchmajerovci
- Vydává 5 almanachů
- Úsilí o prosazení slovanských jazyků, i tvorba je na toto téma zaměřená
Šebestián Hněvkovský
- Píše zejména balady a eposy (oblast mytologie, atd.)
2.fáze národního obrození
Myslíme tím 10. až 20. léta 19. Století. Jedná se o fázi ofenzivní. Čeština se stává jazykem VĚDY a umělecky náročné literatury (zejména poezie). Rozvíjí se jazykověda (slavistika), historie a překladatelská činnost (snaha o dokázání, že se čeština vyrovná všem ostatním jazykům a překládání velkých a klasických děl, jako např. Faust atd.). Vzniká myšlenka slovanské vzájemnosti – totiž že všichni Slované mluví stejným jazykem, jen různými nářečími. Je projevovám zájem o lidovou slovesnost, vzniká ohlasová poezie (v duchu lidové slovesnosti, vychází z lidové tvorby, „uměla lidová píšeň“). Můžeme se již setkat i s preromantickými prvky.
Josef Jungmann
- Navazuje na Dobrovského v jazykovědě
- Vytváří i učebnice, básnická i věděcká tvorba
- hojně překládá – Goethe i Schillera, Johna Miltona a jeho Ztracený ráj, atd.
- Rozšiřuje slovní zásobu (využitím archaismů, přejímaním z ruštiny nebo polštiny, nebo tvoření zcela nových slov dle pravidel Dobrovského)
- Díla:
- Rozmlouvání o jazyku českém (1806)
- Slovesnost – učebnice literatury pro studenty gymnázia
- Historie literatury české (1825) – soupis věškerých českých literárních děl
- Česko – německý slovník (1834-39)– 5 dílů, Jungmannovo vrcholné dílo, obsahuje věskerou slovní zásobu
František Palacký
- Politická /spisovatelská činnost
- Má možnost studovat v archivech celé Evropy (dokonce i ve Vatikánu)
- Díla:
- Počátkové českého básnictví, obzvláště prozodie – anonymně vydává se Šafaříkem, zabávají se rytmem, veršy, atd., kritizují jednoduchost veršů z 1.fáze národního obrození, chtějí prosadit časoměrný verš
- Staří letopisové čeští (20.léta)– edice kronik ze 14. až 16. století, Palacký považuje za vrcholné obdobá českých dějin husictví a objasňuje zde význam a podstatu husické revoluce
- Dějiny národu českého v Čechách i v Moravě (1836-38)
- Pětidílné
- první dva díly německy, ostatní česky
- 3.díl nejvýznamější – věnuje se právě husictví
- až po rok 1526 (nástup Habsburků na český trůn)
- výrazně ovlivňuje i pozdější literární tvorbu – např. Jiráska
- stěžejní a celoživotní dílo
Pavel Josef Šafařík
- Slovák
- Působí i jako redaktor
- Přítel Palackého
- Zásadné se věnuje myšlence slovanské vzájemnosti
- Zpracovává slovanské dějiny
- Píše německy a česky
- Díla:
- Dějiny slovanského jazyka a literatury ve všech nářečích (20.léta) – německy
- Slovanské starožitnosti – historické dílo od počátku Slovanů po 10.století
Václav Hanka, Josef Linda, Rukopis královédvorský (1816) a Rukopis zelenohorský
- Jedná se o pia frans – dobře míněny podvod
- Snaha se vyrovnat literaturám všech národů – každý má nějaký středověký rukopis
- RK byl přijat velmi kladně (i takový odborník jako Dobrovský neroznává, že je to povrh)
- Mělo být situováno v 13./14.století
- Bylo bráno jako fragment mnohem rozsáhlejšího díla
- Psáno na pergamenu
- Jedná se o umění vše náležitě napodobit, písmo, čím se psalo, atd., aby vypadal pravě
- I přes fakt, že je to podvrh, ovlivnuje spoustu lidí (Smetana, Myslbek, M. Aleš, ...)
Jan Kollar
- Poezie
- Kněz
- Studuje v Jéně – osobní i názorové dopady
- Je zamilován do Frideriky Wilhelminy Schmidtové – „jeho Mína“ (znamená pro něho nějako jako Beatrice pro Danteho nebo Laura pro Villona – ideál ženy)
- Působí v Pešti (Budapešti)
- Díla:
- Básně – sbírka znělek (český název pro sonet), věnované Míně, milostná poezie
- Slávy dcera (1824 – základní podoba, mnohokrát upravováno)
- Sláva - bohyně Slovanů
- Celoživostní dílo
- Patetický předzpěv
- Konfrontace milenecké a vlastenecké lásky
- O poutníku, který prochází nebem, zemí a peklem (podobnost s Božskou komedií)
- O literární vzájemnosti mezi kmeny a nářečími slávskými (30.léta) – 4 zíkladní nářečí (česko-slovenské, ruské, polské a srbochorvatské)
František Ladislav Čelakovský
- Ohlasové básnictví – inspirace lidovou slovesností , půjčuje si styl, obrazy, motivy, náměty
- Sbírá lidovou slovesnopst a přísloví
- Díla:
- Ohlasy písní ruských (1829)- balada Toman a lesní panna
- Ohlasy písní českých (1839)
- Mudrosloví národu slovanského v příslovích – sbírka přísloví
Jan Nepomuk Štěpánek
- Vliv na něho má 1.fáze NO, prosazuje divadlo
- Píše především veselohry a frašky
- 1824 až 1834je spoluředitelem Stavovského divadla pro česká představení o nedělích a svátcích
- Celým tělem i duší u divadla
- Vyučuje na Akademickém gymnáziu (dnes Gymnázium Jana Nerudy)
- Próza:
- Historické povídky – inspirace romantismem, např. Točník
- Hry:
- Čech a Němec
- Berounské koláče
- Pivovár v Sojkově
Václav Kliment Klicpera
- Frašky a veselohry
- V jeho dílech se objevuje kritika pokrytectví a falešného vlastenčení
- Hry:
- Hardián z Římsů
- Rohovín čtverrohý
- Divotvorný klobouk
- Každý něco pro vlast
- Veselohra na mostě