Měkkýši - podkmen: Schránkovci

Podkmen: Schránkovci (Conchifera)
- plášť vylučuje vápenitou schránku, může být druhotně zčásti/úplně redukována
- nervová soustava je gangliová s 2-5 páry nervových pruhů
Třída: Přílipkovci (monoplacophora)
- oválná noha, schránka ve tvaru čepičky - čepičkovitá schránka

- žijí přilepeny na kamenech a skalách tak, aby je nezabil příliv
- několik párů metanefridií
- bilaterární souměrnost – párové gonády, svaly
- zástupce – rod přílipka

Třída: Plži (gastropoda) ("žaludek na noze")
- druhově nejbohatší třída
- zřetelně formovaná hlava s jedním nebo dvěma páry tykadel a očima
- mají dobře rozlišitelnou nohu – plazení, plavání
- převážně levotočiví
- ulita – spirálově stočená schránka, která chrání útrobní vak

- dělí se podle umístění žaber - předožábří x zadožábří x plicnatí
Podtřída: Předožábří
- ulita stočená o 180°
- plášťová dutina s jedním/dvěma žábrami leží vpředu před srdcem
- na noze nesou vápenité víčko – uzavření ulity
- nervové pruhy jsou překřížené (proto je ulita stočená)
- zástupci:

• zavinutci (cipraea) – ulity se používaly jako platidlo

• ostranka jaderská - vyráběl se z ní purpur
• tritonky - používaly se k výrobě signálních trubek (přenos zvuku - rezonance)
• homolice - jedovaté (slinné žlázy přeměněny na jedové). Jedná se o dravé plže teplých moří, kteří mají radulu jako dutý bodec.

• bahenka živorodá - vývin mladých v plášťové dutině, mají víčko na ulitě, dýchají žábrami, proužkované
• ušeň - perleťová ulita (bacha! neplést s lasturou)

Podtřída: Zadožábří

- další stáčení ulity - plášťová dutina je umístěna za srdcem. Žijí pouze v mořích.

- zástupci:

• zej - "mořský zajíc" - to proto, že plave
• valovka - v chladnějších vodách, má "ploutvičky" a je drobná

Podtřída: Plicnatí

- Většinou mluvíme o hermafroditech

- suchozemští, druhotně vodní

- prokrvená plášťová dutina (plicní vak) - DS

- dělí se na spodnooké (plovatka) a stopkooké ("šnek")

- zástupci:

• plovatka - špičatá ulita, řadí se mezi spodnooké, plovatka bahenní
• okružák (ploský) - ulita hodně dokulata, ale je plochá
• bahnatka - mezihostitel motolice jaterní
• hlemýžď zahradní
• achatina - africký hlemýžď až 20cm velký

• páskovka - kěřová a hajní
• suchomilka - mezihostitel motolice
• jantarka - mezihostitel motolice, věžovitá žlutá ulita, žije na podmáčených loukách
• plzáci - dýchací otvor v přední části štítu

• slimáci - dýchací otvor v zadní části štítu

Třída: Mlži (Bivalvia) (2 lastury)

- Žijí v mořích a sladkých vodách. Mají bilaterálně souměrné tělo s redukovanou hlavou, dvoudílný plášť, tj. pravá a levá lastura. Na hřbetě lastury spojuýje pevný vaz. Lastury do sebe přesně zapadají a to díky systému zoubků, lišt, rýh a jamek. Říká se tomu zámek. Mohou mít oči (po stranách). Dýchají pomocí žaber, jež jsou po stranách v plášťové dutině.

- Jsou to gonochoristé s nepřímým vývinem. Mají larvární stádium.

- Živí se mikroskopickou potravou - filtrují vodu. Takže někteří jsou velmi citliví na znečištění.

- zástupci:

• perlotvorka mořská - drobné kamínky obaluje perletí

• perlorodka říční - žije na horním toku Vltavy (jsou tam omezení pro sjezd). Žije i několik desítek let.

• slávka jedlá - v moři a k podkladu se přichytává byssovými vlákny

• ústřice
• hřebenatka - celkem veliká, vroubkované lastury, spodní je plochá

• zéva (obrovská) - patří mezi největší mlže, může vážit až několik set! kg, žije v Tichém a Indickém oceáně

• srdcovka - proužkované lastury, často se nacházejí na plážích

• velevrub malířký - filtrátor - čistí vodu, je oválného tvaru
• škeble rybničná - nemá zámek narozdíl od velevruba a je kulatější (srovnání dole), s hořavkou duhovou (ryba) je v symbioze- ryba klade jikry do pl. dutiny a glochidie (larvy škeble) jsou rybou roznášeny.

• okružanka

Třída: Hlavonožci

• rychle plavou sépie, krakatice a olihně; Loděnka hlubinná přežila od prvohor.
• Hlavonožci jsou původně vodní - jsou to gonochoristé.
• mořští a draví
• Hlava je zřetelně formována a je v ní hlavová (můžeme říct, že mozková) zauzlina; Jedná se o poměrně chytrá stvoření, která se mohou učit a mají výborně vyvinuté smyslové orgány - komorové oči (obdobná stavba jako u obratlovců)
• bilaterální souměrnost
• jedí se (kalamary- ramena na proužky)
• Mají zobákovité čelisti z rohoviny s radulou
• noha je přeměněná na ramena - buď 8, 10 nebo hoodně moc. Podle toho se i dělí na:

1. 8-ramenní (chobotnice
2. 10-ramenní (8+2 chapadla dlouhá na rychlý útok; sépie, krakatice)
3. + loděnka i nějaké jiné druhy zvlášť

• chapadla s přísavkami: Na okrajích mají vroubky a fungují na stejném principu jako zvon na prádlo (podtlak)
• Vorvani jsou pravděpodobně jedinými predátory (+ člověk) hlavonožců. Právě na vorvaních jsou v podobě jizev zachyceny důkazy o existenci největších - obřích hlavonožcích, např. bájných krakenech.
• Spirálně stočenou schránku mají jen nejprimitivnější čtyřžábří.

Trávicí soustava

Slinné žlázy jsou přeměněny na jedové. Na začátku TS je radula (+ zobákovité čelisti). Poblíž řitnáho otvoru vyúsťuje do střeva sépiová žláza (i chobotnic atd.), která vylučuje temně hnědou inkoustovou tekutinu, tzv. sépiovou hněď.

Nervová soustava

Hlavonožci mají nervové zauzliny v hlavě. Z mozkové zauzliny vybíhají do těla silné nervy. Vysoký stupeň centralizace a koncentrace nervové tkáně a rozvoj smyslových orgánů umožňuje poměrně složité chování. (viz níže)

Chobotnice si pamatují své okolí (žijí často jen na jednom místě) - jsou teritoriální. Jsou dokonce schopny odšroubovat víčko sklenice (s krabem;) Jsou natolik chztré a všímavé, že mohou z jednoho akvárka přelézt do druhého a tam schramstnout nějakého kraba. Chobotnice se mohou dorozumívat pomocí barev. To umožňují pigmentové buňky - chromatofory. Během zlomku vteřiny může chobotnice změnit barvu. Využívá to také k rozpoznávání partnera. Syté a červené barvy signalizují ročilenost, zatímco bílé to, že je chobotnice vyčerpaná/vzdává se. Mohou měnit i strukturu těla! - vytváření hrbolků.

Rozmnožovací soustava

Samci dokáží uvolnit jedno specializované chapadlo - hektokotylové rameno se spermatoforem - váčkem spermií. Samice hlídají a chrání nakladená vajíčka tak úzkostlivě (zajišˇtují i proudění vody), že po celou dobu nejedí. Po vylíhnutí "snůšky" umírají - geneticky dáno. Vývin je přímý.

Chobotnice se pohybují pomocí ramen, sépie atd. pomocí ploutvičky vroubící útrobní vak. Jedním z možných pohybů je reaktivní pohyb, tj. vystřikování vody z plᚡtové dutiny.

Druhy

Sépie

(10) velká ploutvička, sépiová kost

Krakatice

(10) největší z živočichů, živí se jimi vorvani

Olihně

(10) špičatá ploutvička, žijí v hejnech

Chobotnice

(8) útrobní vak bez ploutevního lemu, lovec ze zálohy.

Druhohorní hlavonožci

Amonit - schránka i přes jeden metr. Belemit- vymřelý, stejně jako Amonit. Prvohorní loděnka - práce s dýchacím plynem (pohyb).

        Ája + Bára po předožábré