Lexikologie

lexikologie - nauka o slovní zásobě

Lexikologie

je jednou z jazykovědných disciplín, které se zabývají studiem pojmenování a slova. Vymezuje pojmy pojmenování a slovo. Kromě nauky o slovní zásobě studují pojmenování a slovo tyto jazykovědné disciplíny: derivologie (nauka o tvoření slov), morfologie (tvarosloví) a etymologie.

Frazeologie

je podobor nauky o slovní zásobě. Zabývá se ustálenými slovními spojeními a obraty.

Sémantika

zkoumá věcné významy jazykových jednotek, a to nejen slov a slovních spojení, ale i jednotek nižších a vyšších (např. morfémů a vět). S lexikologií souvisí, ale není její podobor.

Základní terminologie oboru:

• pojmenování - lidská řeč je výsledkem dvou komunikačních aktů:

1) přiřazujeme určitému předmětu, jevu, vlastnosti atd. jazykový výraz - v mluveném projevu hláskový, v psaném grafický - výsledkem je pojmenování

2) uspořádáváme pojmenování do smysluplné podoby podle jistých pravidel (např. mluvnických) - výsledkem je výpověď

• slovo - základní jednotka slovní zásoby; je to znak, jež pojmenovává určitý předmět, jev atd.

- při vymezování pojmu ,slovo' lze uplatnit několik hledisek:

a) zvukové - slovo je vyjádřeno hláskou nebo sledem hlásek

b) grafické - slovo je vyjádřeno písmenem nebo sledem písmen

c) sémantické - slovo může nést věcný význam

d) gramatické - slovo může vyjadřovat mluvnické vztahy

e) stylistické - slovo může míst určitý stylistický účinek

- ne každé slovo ovšem vyjadřuje ve větě vždy všechny tyto vlastnosti

Slovo je hlavním, ne však výlučným vyjádřením pojmenování. Pojmenování je pojem širší, protože jeden předmět, jev atd. mohou být vyjádřeny více slovy (např. oxid siřičitý, tlaková níže, Karlova univerzita, vykonat návštěvu).

Formy pojmenování:

• slovo - nejčastější forma pojmenování

• složené pojmenování - vzniká volným spojením slov, jednotlivá slova si v něm zachovávají plně vlastní význam (tropická květina, africká fauna, čestné slovo, cesta do neznáma, nést důsledky, působit jako poradce)

• sousloví - spojení více slov k označení jednoho pojmu (kyselina solná, hlavní město, postavení mimo hru, rok co rok, ani ryba ani rak)

• multiverbální slovní spojení a univerbizovaný výraz - spojení dvou nebo více slov; vzniklo rozvedením původně jednoslovného pojmenování (navštívit -> vykonat návštěvu, zkontrolovat - > provést kontrolu, rodiče -> rodičovská veřejnost )

- dochází ovšem k opačnému jevu - univerbizaci: (nákladní auto -> náklaďák, uherský salám -> uherák, mobilní telefon -> mobil)

• frazeologismus - ustálené spojení dvou a více slov k označení jednoho pojmu (na vlastní kůži, z bláta do louže, tělem i duší, španělská vesnice, vzít roha, pálí mu to)

• zkratka - pojmenování neslovní

Větné pojmenovací jednotky:

• větný frazeologismus - ustálené spojení dvou a více slov k označení jednoho pojmu (viz. frazeologismus)

• pořekadlo - ustálená větná formulace lidového původu (Vrána k vráně sedá. Není všechno zlato, co se třpytí. Zelené Vánoce - bílé Velikonoce.)

• rčení - relativně ustálené slovní spojení, které vystihuje nějakou typickou situaci a přiléhavě ji komentuje (Má dvě želízka v ohni. Má pod čepicí. Všude dobře, doma nejlíp. Konec dobrý, všechno dobré.)

• přísloví - ustálená větná formulace lidového původu, zobecňuje nějakou zkušenost mravoučného charakteru (Bez práce nejsou koláče. Komu se nelení, tomu se zelení. Pýcha předchází pád.)

Anet