DRUHY POJMENOVÁNÍ PODLE VÝZNAMU

Víceznačnost (polysémie) je existence více než jednoho základního věcného významu u jednoho pojmenování. K víceznačnosti dochází ze dvou důvodů:

• kvůli potřebě pojmenovat nově vzniklé skutečnosti

• ze snahy o neotřelé, obrazné vyjadřování

Existují tři jazykové procesy, který víceznačnost vytvářejí:

• přenášení pojmenování - např. koruna

• víceznačnost předpon - např. přetočit pásku - přetočit salto

• převzetí téhož slova z různých cizích jazyků , nichž nemá stejný význam - např. service (servis)

Souzvučnost (homonymie) je náhodná zvuková shoda dvou nebo více pojmenování, která mají zcela různý význam a původ.

Existují dva druhy homonymie:

1. úplná - stejné slovní druhy v základním tvaru, např. role, travička

2. částečná - různé slovní druhy nebo tvary, např. pila, hnát, září

Homonymii příbuzným jevem je homofonie. O té hovoříme u slov, která stejně znějí, ale jinak se píší, např. být - bít.

Souznačnost (synonymie) je významová blízkost dvou a více pojmenování.

Úplná synonymie prakticky neexistuje. I dvojice tvořené přejatým slovem a jeho domácím ekvivalentem se většinou liší stylisticky, např. fotbal - kopaná.

Typickým rysem synonymie je vytváření tzv. synonymních řad. Mnohý člen takové řady pak ještě vstupuje do synonymní dvojice či řady jiné, např. hlava - vůdce - velitel - šéf - nadřízený - vedoucí - boss.

Významová protikladnost (antonymie, opozitnost) je existence opačného věcného významu dvojic pojmenování.

Existují dva druhy tvoření antonym:

• vyplývají z významů znaková podoby, např. mladý - starý

• jsou výsledkem slovotvorného procesu, např. zákonný - nezákonný

Zvuková podobnost pojmenování (paronymie) jsou zvukově podobná pojmenování, která spolu významově nijak nesouvisí, např. kompot - kompost.

Anet