DRUHY POJMENOVÁNÍ PODLE VÝZNAMU
Víceznačnost (polysémie) je existence více než jednoho základního věcného významu u jednoho pojmenování. K víceznačnosti dochází ze dvou důvodů:
-
kvůli potřebě pojmenovat nově vzniklé skutečnosti
-
ze snahy o neotřelé, obrazné vyjadřování
Existují tři jazykové procesy, který víceznačnost vytvářejí:
-
přenášení pojmenování - např. koruna
-
víceznačnost předpon - např. přetočit pásku - přetočit salto
-
převzetí téhož slova z různých cizích jazyků , nichž nemá stejný význam - např. service (servis)
Souzvučnost (homonymie) je náhodná zvuková shoda dvou nebo více pojmenování, která mají zcela různý význam a původ.
Existují dva druhy homonymie:
-
úplná - stejné slovní druhy v základním tvaru, např. role, travička
-
částečná - různé slovní druhy nebo tvary, např. pila, hnát, září
Homonymii příbuzným jevem je homofonie. O té hovoříme u slov, která stejně znějí, ale jinak se píší, např. být - bít.
Souznačnost (synonymie) je významová blízkost dvou a více pojmenování.
Úplná synonymie prakticky neexistuje. I dvojice tvořené přejatým slovem a jeho domácím ekvivalentem se většinou liší stylisticky, např. fotbal - kopaná.
Typickým rysem synonymie je vytváření tzv. synonymních řad. Mnohý člen takové řady pak ještě vstupuje do synonymní dvojice či řady jiné, např. hlava - vůdce - velitel - šéf - nadřízený - vedoucí - boss.
Významová protikladnost (antonymie, opozitnost) je existence opačného věcného významu dvojic pojmenování.
Existují dva druhy tvoření antonym:
-
vyplývají z významů znaková podoby, např. mladý - starý
-
jsou výsledkem slovotvorného procesu, např. zákonný - nezákonný
Zvuková podobnost pojmenování (paronymie) jsou zvukově podobná pojmenování, která spolu významově nijak nesouvisí, např. kompot - kompost.
Anet